
Velmi častým motivem naší tvorby jsou nášivky vlajky, převážně se však jedná o vlajku České republiky. Nášivka v podobě české vlajky je skvělým prvkem pro upomínkové předměty pro turisty či zahraniční návštěvníky, určení státní příslušnosti či na ozdobu slavnostních příležitostí nebo akcí pořádaných pro zahraniční návštěvníky.
Česká republika je vnitrozemský stát, nacházející se v samém středu Evropy. Sousedí celkem se čtyřmi státy, z nichž nejdelší hranici má s Německem, dále s Polskem, Slovenskem a nejkratší hranici sdílí s Rakouskem. Republika je složena ze tří historických území, což jsou Čechy, Morava a Slezsko a její rozloha je necelých 79 000km2.
Česko se pyší 10,5 miliony obyvatel žijících celkem ve čtrnácti krajích, z nichž nejmenší kraj tvoří samotné hlavní město Praha. Je také členem mnoha mezinárodních organizací, z nichž mezi nejznámější patří např. OSN, NATO či Evropská unie.
Historie
Česká vlajka patří mezi státní symboly České republiky. Vlajka však nebyla vždy taková, jakou jí známe dnes. Původně měla totiž totožný vzhled jako polský státní prapor, tedy dva široké pruhy pod sebou, s tím, že vrchní pruh, vyjadřující českého lva stříbrné barvy, byl bílý a spodní pruh, vyjadřující sytě červené pole (které mimo jiné nalezneme ve státním znaku), byl červený. Tyto barvy byly totiž historicky používány na vojenských praporech, jelikož korespondovaly s barvami erbu Českého království. Postupem času však bikolóra ustoupila klasické slovanské trikolóře složené z bílé, červené a modré barvy. Aby se však česká vlajka odlišila od ruské či nizozemské verze, bylo roku 1920 schváleno tradiční rozložení barev tak, jak ho známe dnes. Tedy modrý klín směřující do středu, umístěný v levé části vlajky.
Jak to bylo za Československa?
V roce 1918, kdy vznikla samostatná Československá republika, bylo potřeba zvolit státní vlajku, která měla za úkol stát reprezentovat po celém světě. První rok byla používána původní červeno-bílá verze, avšak již po roce bylo rozhodnuto, že se vytvoří vlajka nová. Z mnoha možných návrhů nakonec zvítězila varianta s modrým klínem, který však v původní verzi sahal pouze do 1/3 vlajky. V roce 1920 byla po posledních úpravách konečně státní vlajka schválena a modrý klín prodloužen až do poloviny. Tuto variantu používala Československá republika až do roku 1992, kdy ji následně v roce 1993 převzala samostatná Česká republika.
Jak to nepoplést?
Bohužel i dnes se můžeme setkat s případy, kdy lidé umístění, omylem nebo z nevědomosti, zamění, a to převážně u dětí . Na zapamatování umístění barev vlajky České republiky existuje několik šikovných pomůcek. Jednou z možností, jak umístění nepoplést, je představit si červenou část jako cihlovou zeď a bílou část jako obláčky na nebi. Další možností je připodobnění červené části k cihle a bílé části k vejci. Pokud umístění zaměníme a cihlu ,,položíme‘‘ na vejce, vejce se zákonitě rozbije.